Historie krbů

Krby byly používány lidmi a kulturami již od nepaměti. Sloužili jako místo pro přípravu jídla, sloužili k zajištění tepla za chladných nocí nebo také jako místo, kde se lidé setkávali v teple krbu.

Krby starověku

Starověká ohniště byla umísťována ve středu místnosti.  To umožnilo vyhřívání co největšího prostoru a také se kolem něj vešlo více lidí. Dírou ve stropě pak následně unikal vzniklý kouř. Tento design krbu přetrvával po tisíce let. Až do doby kdy přišli dvoupatrové domy, které vyžadovali jiné řešení. Došlo k přesunu krbu k vnější stěně, a tím také postavení komínu z vnější strany domu. Tyto rané návrhy odvodu kouře však často znamenali, že byl kouř vháněn zpět do místnosti, neboť se spoléhalo pouze na jeho přirozený stoupavý směr.

Průlom začal v době, kdy se začal komín vést skrz střechu, takže docházelo k lepšímu odvodu kouře z krbu. Do konce 17. století se objevilo ještě pár dalších inovací.

Krby v 16. a 17. století

Roku 1678 navrhuje Prince Rupert nový vylepšený rošt na dřevo. Rošt zvednul dříví nahoru tak aby se pod něj lépe dostal vzduch a tím docházelo k lepšímu spalování. Také to díky proudění vzduchu pomohlo s lepším odvodem kouře.

V roce 1742 vynalezl Benjamin Franklin – Franklinova kamna, která se přestěhovala opět do středu místnosti, kde produkovala více tepla. Vytvořil kamna také z litiny, která sálala teplo ještě nějakou dobu po té co již oheň vyhasl. Také prodloužil trasu, kterou musel absolvovat ohřátý vzduch a tím dále zvýšil výkon kamen.

Nicméně i v roce 1700 byly stále používané komíny dost náchylné k požárům, takže byly stavěny na boku domu, aby bylo možné je v případě potřeby ztrhnout.

Roku 1796 hrabě Rumsford zveřejnil první ze dvou článků, které popisují nový design krbu. Vysoký krb s nízkým topeništěm, který skvěle odváděl kouř pomocí svého tvaru. Kombinace nízkého topeniště také snížila pravděpodobnost vzplatnutí komína, což umožnilo kouřovod začlenit již přímo do stavby domu, namísto vnějšího vedení.  Tento design se používal s menšími úpravami až do 19. století.

Moderní krby

1950 – tzv. rančerské krby již sloužili spíše jako dekorační záležitost díky používanému ústřednímu topení.

1970 – začali se uplatňovat levnější krby z prefabrikátu

1980 – hledají se způsoby jak šetřit životní prostředí. Zájemci hledají kamna na dřevo či pelety a další způsoby jak dostat co nejvíce tepla za co nejméně peněz a zároveň ekologicky.

Jak je vidět i když krbům ještě neodeznělo, již převážně neplní svou primární funkci jako na začátku, ale stylizují se spíše jako designový doplněk do interiéru. Pokud se však vylepší např. krbovou vložkou, stále mohou být hojně využívány jako levnější alternativa ústředního topení.